Sladařství v roce 2011: růst produkce sladu a druhý největší vývoz v historii, ale i obavy z poklesu osevních ploch sladovnického ječmene

Obchodní sladovny vyprodukovaly 76 % z celkové produkce sladu u nás. Největším producentem sladu jsou Sladovny Soufflet ČR, které vyrobily celkem 341 104 tun sladu a na tuzemské produkci se podílejí 65,8 %. Největší sladovnou je sladovna v Nymburku, jejíž produkce vystoupala na rekordních 109 328 t. Pivovarské sladovny v minulém roce vyrobily 24 % celkového objemu sladu; největší je sladovna Plzeňského Prazdroje, a. s. Co se druhů týče, více než 97 % celkového objemu tvoří český slad, zbývající podíl připadá na slad mnichovský, karamelový, diastatický, dále slad barevný a pšeničný.

Do zahraničí se vyvezlo 278 750 t, což je druhý největší objem v historii českého sladařství. Export tvoří 54 % z celkové výroby sladu v České republice. Největšími exportéry českého sladu jsou Sladovny Soufflet, a. s., a na celkovém objemu vývozu se podílejí z 93,9 %. Tradičně nejvýznamnějšími odběrateli sladu z České republiky jsou Polsko, které se podílí na exportu 41 %, dále Rumunsko s 11,6 % a Spolková republika Německo, kam se vyvezlo 10,2 %. K významným importérům našeho sladu patří Velká Británie a Kuba. Nejdynamičtější meziroční nárůst zaznamenal vývoz do Rumunska, Ruska a Maďarska. Český slad se vyváží do 45 zemí, kromě tradičních destinací též na Nový Zéland, Srí Lanku a Island, dále do USA, Indie a Panamy.

„V roce 2011 výroba a export sladu v důsledku oživení prodeje piva v zaznamenává nárůst. Nárůst existuje také kvůli výpadku ve výrobě sladu pro nedostatek kvalitního ječmene, jak se to stalo v případě Rumunska,“ řekl Ing. Richard Paulů, člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven. „První měsíce roku naznačují, že mírné oživení výroby a exportu by mohlo pokračovat i v letošním roce, ale klíčovým předpokladem k udržení pozice českého sladařství v příštích letech bude dostatek kvalitního tuzemského sladovnického ječmene,“ doplnil Richard Paulů.

Česká republika patří k zemím s dlouholetou produkcí sladu a k šestici největších exportérů v zemích EU. V období od roku 2005 Česká republika předstihla v objemu vývozu sladu Velkou Británii a je jeho čtvrtým největším exportérem mezi zeměmi EU. Zatímco v roce 2005 činil podíl českého exportu na celkovém vývozu sladu zemí EU 5,2 %, o pět let později to bylo již 6,4 %. Očekává se, že si české sladovny jako významní dodavatelé sladu v EU svou pozici v následujících letech přes krizi v pivovarství nejen udrží, ale v závislosti na osevních plochách také upevní.

V poptávce po sladovnickém ječmeni dochází ke změnám kvůli získání Chráněného zeměpisného označení České pivo. Zatímco v roce 2005 tvořily odrůdy vhodné pro České pivo 17 %, po přijetí CHZO České pivo v roce 2008 činily o rok později již 40,6 %. V loňském roce přesáhly úroveň 45 %, což odpovídá struktuře tuzemské spotřeby sladu a vývozu. Jedním z největších nebezpečí pro další rozvoj českého sladařství je možnost nedostatku sladovnického ječmene. Množství osevních ploch této tradiční plodiny však v důsledku pěstování bioenergetických plodin, jako jsou řepka olejka nebo kukuřice, postupně klesá. Snahou sladařů je tento trend zastavit a zachovat tak dostatek plodiny pro výrobu sladu, a tedy pro výrobu českého piva v tuzemských pivovarech.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz.

zdroj : CSPAS