Tichý vrah každoročně ohrožuje čtvrt miliónu žen na světě

Příznaky bývají nejasné a často i špatně diagnostikovatelné, takže se na nemoc ve většině případů přijde až v pokročilejších stádiích, kdy prognóza není optimistická. Rakovině vaječníků se proto často říká „tichý vrah“. Podstatná část (přes 90 %) nádorů vaječníků vzniká v důsledku nekontrolovaného růstu a množení buněk epitelu, které tvoří povrch vaječníku. Rakovina zasahující tento typ buněk je známá jako epitelový nádor vaječníků. Další typy rakoviny vaječníků vznikají ze zárodečných buněk, ze kterých vznikají vajíčka nebo z pojivových tkání v okolí vaječníků, které se nazývají stromální buňky. „Pokud je nádor vaječníku odhalen v raném stádiu, může být většinou chirurgicky odstraněn a pacientka může být vyléčena. Prvotní příznaky však často nebývají jasně rozeznatelné a ve většině případů se nádor rozšiřuje do dalších částí těla – metastazuje - ještě předtím, než je diagnostikován,“ říká MUDr. Josef Chovanec, Ph.D., primář oddělení gynekologické onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Základní mechanismus vedoucí ke vzniku rakoviny vaječníků není dobře znám, ale předpokládá se, že je spojený s rozmnožováním a ovulací. „Riziko rozvoje rakoviny vaječníků je u ženy vyšší, pokud její matka nebo sestra onemocněla rakovinou vaječníků, prsu nebo dělohy. Nejvíce jsou rakovinou vaječníků ohroženy ženy nad 50 let. Vyšší riziko mají ženy, které nikdy nerodily, nebraly antikoncepci, začaly brzy menstruovat nebo u nich menopauza nastoupila později, než je obvyklé. Rakovina vaječníků je ve většině případů diagnostikována až po menopauze. S vyšším rizikem by měly počítat i ženy, které měly v minulosti cysty nebo endometriózu. Obezita, kouření a sedavý způsob života také přispívaní k rozvoji onemocnění.

Dosud neexistuje žádný rutinní a jednoduchý test, který by rakovinu vaječníků přesně a spolehlivě odhaloval, takže zatím není možné populaci na tuto nemoc spolehlivě testovat. To znamená, že u většiny žen se nemoc odhalí až v pokročilejším stádiu, kdy už může být nádor velký a mohl se rozšířit do dalších částí těla,“ vysvětlil primář Chovanec. U přibližně 70 % žen s rakovinou vaječníků je nemoc diagnostikována ve III. a IV. stádiu. Sledování frekvence a kombinace určitých příznaků může včasné diagnóze napomoci. Mezi příznaky, kterých je potřeba si všímat, patří úporné nadýmání, bolesti břicha, nepravidelná menstruace, ztráta chuti k jídlu, únava, změny stolice (zácpa, plynatost), abnormální krvácení z pochvy. Žena, která přijde s podobnými příznaky je vyšetřena gynekologem. Pokud vznikne na základě vyšetření jakékoli podezření, mělo by následovat vyšetření ultrazvukem a vyšetření krve na zjištění vyšší hladiny krevní bílkoviny nazývané CA-125. Pokud vznikne potřeba toto vyšetření dále doplnit, provede se vyšetření pomocí výpočetní tomografie. K potvrzení diagnózy a stanovení stupně pokročilosti nádoru vaječníků je potřeba provést operační zákrok.

Staging určuje pokročilost nádoru a to, jestli se rozšířil do dalších částí těla. Pomáhá stanovit, která z možností léčby je pro pacientku nejvhodnější. Statistiky nádorových onemocnění často používají pojem „celkové pětileté přežití“, aby pacientům s určitým typem nádorového onemocnění umožnily lepší pochopení dlouhodobější prognózy. Více než polovina žen, jimž byla diagnostikována rakovina vaječníků, do pěti let žít nebude. Celkové pětileté přežití je u žen s rakovinou vaječníků 45 %. Pro srovnání, u pacientek s rakovinou prsu je šance přežití pěti let 89 %. „Možnosti léčby rakoviny vaječníků jsou většinou omezeny na operativní postup a chemoterapii. Po 15 letech stagnace léčebných možností, mají lékaři nově od letošního roku k dispozici i biologickou léčbu. Ozařování se při léčbě rakoviny vaječníků obvykle nepoužívá,“ shrnul léčebné možnosti primář Chovanec.