30 let čárových kódů u nás

Na konci loňského roku zemřel vynálezce čárového kódu Norman Joseph Woodland, díky jehož patentu a globálním standardům Systému GS1 je denně na kasách celého světa automaticky načteno cca 6 miliard položek. Podle odhadů se jen ve Francii díky čárovým kódům v maloobchodu každoročně ušetří 11 miliard eur nákladů na identifikaci zboží. Univerzální a mezinárodně kompatibilní systém automatické identifikace pomocí čárových kódů má svoje počátky v severní Americe. Ve středu 26. června 1974 v 8:01 naskenovala pokladní Sharon Buchananová první čárový kód v historii. Prvním výrobkem, který byl na kase namarkován, byl balíček žvýkaček Wrigleys. Systém UPC (Universal Product Code), využívaný v USA a Kanadě brzy našel svůj protějšek v Evropě. EAN (European Article Number) vznikl v roce 1977; pod jménem EAN je systém dodnes u nás v povědomí, ačkoli po více než čtvrtstoletí došlo ke sloučení obou standardizačních organizací, americké UCC (Uniform Code Council) a evropské EAN (European Article Numbering), do globální neziskové organizace GS1 sdružující více než 110 států.

První čárové kódy do ČSSR přivezl ředitel oddělení exportu národního podniku Čokoládovny Ing. Jaroslav Camplík z Velké Británie počátkem 80. let. Tehdejší obchodní partner Čokoládoven, Tesco, svého dodavatele postavil před hotovou věc: „Zboží musí být od nynějška značeno čárovými kódy!“ (Každoročně Čokoládovny do Velké Británie vyvážely na 900 tun zboží.)

Československo se jako 19. země stalo členem EAN již v roce 1983 (jako první stát bývalého socialistického bloku). Díky tomu mohlo do západních zemí snáze exportovat zboží jako např. pivo, bonboniéry nebo LP desky. V tomto roce si tak připomínáme 30. výročí počátků automatické identifikace.

ČSSR však mělo ve světě čárových kódů i několik dalších významných prvenství. V roce 1985 realizovalo pilotní projekt obchodního domu s aplikací čárových kódů, který se měl stát vzorem pro ostatní státy RVHP – v pražském Domě elegance se tak s čárovými kódy poprvé setkali běžní zákazníci. Československo bylo rovněž odpovědné za přípravu závazných norem upravujících oblast čárových kódů, a to opět pro celou RVHP. Rovněž jsme byli prvním socialistickým státem, který disponoval zařízením na přípravu tiskových předloh pro čárové kódy a byl tak plně soběstačný při jejich výrobě (zařízení dovezl Výzkumný ústav polygrafické techniky při n.p. Grafotechna).

Zkrátka: byl to právě náš stát, který se jako první ze zemí s plánovanou ekonomikou zařadil mezi vyspělé státy využívající moderní technologie automatické identifikace.    
Jaroslav Camplík byl za EAN Česká republika po dvě funkční období zvolen členem představenstva EAN International, a to jako první zástupce ze socialistických zemí. Významně se zasadil o návrat ČR mezi tradiční evropské průmyslové státy, nově v éře IT.

Tou dobou již začíná éra moderního retailu. První čárové kódy pomáhaly k rychlému odbavení zákazníků v obchodním domě Kotva či Pronto Plus. Identifikaci zboží bez rychlého načítání čtečkami, spojenými s charakteristickým pípnutím si už dnes nikdo neumí představit.